Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

mojeiD na našich stránkách!

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Velim a Vítězov. Více informací naleznete zde.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

FC VELIM - FK TURNOV

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

 

Mapové podklady

mapa

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Osobnosti, které Velim navštívily nebo zde působily

Stephan S z e r e m l e y, první kazatel velimského reformovaného evangelického sboru, přišel z uherského Miškolce v r. 1783 a působil zde do r. 1785.

František Jan V a v á k (1741-1816), písmák a rychtář v Milčicích, autor básní a naučných a historických spisků. Známé jsou jeho Paměti s hojnými zmínkami o událostech ve Velimi v době vydání tolerančního patentu Josefa II.

Prokop Tobiáš U l r i c h (1825 v Poboří u Kolína – 1893 v Praze), studoval na technice, oženil se s Alžbětou Šantrůčkovou z Nové Vsi č. 10. Dcera Drahomíra (17.3.1877) se narodila ve Velimi – Baierveku č. 33. - Ulrich stál r. 1848 na barikádách v Praze spolu se Sladkovským, byl raněn, stíhán, ukrýval se v Příbrami, v Praze, odešel do Ruska, poté do Polska, kde bojoval ve studentské legii plukovníka Taniewskeho, opět se vrátil do Ruska a v 60. letech 19. stol. zpět do vlasti. Byl nadšen sokolským hnutím a spolu s velimským Josefem Škopkem zakládal jízdní Sokol. Pomáhal právními radami, psaním různých žádostí a na obecním úřadě velimském. Přestěhoval se do Prahy, kde mínil nechat vzdělat svou dceru Drahomíru. Zemřel v Praze – Libni.

Josef F o e r s t e r (1833-1907), otec hudebního skladatele Josefa B. Foerstera, varhaník u sv. Vojtěcha a sv. Víta v Praze, hrál jako první na nové varhany ve velimském evangelickém kostele 18. dubna 1866. Řečnil Dr. Karel Sladkovský, čestný občan Velimi.

František K m o c h (1848-1912), kapelník a skladatel, ve Velimi nejen často hrával se svou dechovou kapelou, ale navštěvoval i svou dceru Ludmilu, provdanou Baštovou.

Gustav F r i š t e n s k ý (1879-1957), zápasník, mistr Evropy 1903 a 1929. Vybojoval přes 10 000 vítězství. Do Velimi zajížděl k příbuzné rodině Nollových (babička Marie Frištenská byla rozená Nollová z Baierveku č. 5/248). R. 1952 přednášel Gustav Frištenský o svých úspěších i ve velimské sokolovně.

Princ Vilém S c h a u m b u r g L i p p e (?), majitel náchodského panství, byl hostem v evangelickém chrámu ve Velimi při instalaci superintendenta České evangelické reformované církve, Justa Emanuela Szalatnaye, a to dne 29. září 1889.

Filip Ernst kníže H o h e n l o h e - Schillingsfürst (?) se účastnil slavnosti biřmování v kostele sv. Vavřince r. 1908, jehož byl patronem.

V á c l a v Š ť a s t n ý (1867–1939), působil ve Velimi v l. 1905–1939, r. 1911 se stal ředitelem Mariánské družiny ve Velimi, z níž povstal tělovýchovný spolek Orel, jehož činnost skončila rokem 1948. První veřejné cvičení Orla se konalo 1. července 1934 v Lidovém domě. Též katolická záložna a stavební družstvo bylo dílem Václava Šťastného. Během svého působení byl V. Šťastný děkanem konsistorní rady, biskupským notářem a vikářem.

Biskup ThDr. Karel K a š p a r (1870 –1941), byl přítomen při slavnosti biřmování u sv. Vavřince dne 17. září 1917.

Antonín K o t y z a (?-1954), působil jako kněz katolické farnosti ve Velimi od r. 1940 do r. 1954.

Konstantin B i e b l (1898-1951), český básník, přítel velimské rodačky Jaroslavy Mikšovské, jíž věnoval sbírku Zloděj z Bagdádu, po návratu z vězení navštívil její hrob na evang. hřbitově v r. 1945.

ThDr. Mořic P í c h a (?), biskup hradecké diecéze, se účastnil slavnosti biřmování v r. 1942.

Jaroslav Ř e p a (1879-1947), farář velimského evangelického sboru v letech 1906–1947, vlastenec a veřejný pracovník obce.

Tomáš Garrigue M a s a r y k (1850-1937), PhDr., univ. profesor, první prezident ČSR. Dne 23. června 1901 pronesl projev v hostinci č. 15 (Št. Novotný, poté U Krásenských) na téma: Naše politická situace. Navštívil superintendenta Szalatnaye na evang. faře, poobědval a přespal u Bedřicha Sixty v č. 55, kterému napsal i dva dopisy, a to 6. července a 1. srpna 1901. Odpolední kávou byl pohoštěn v rodině Jindřicha Sixty v č. 58. Jeho jméno nese velimská škola.

František S o u k u p (1871-1940), poslanec a senátor, předseda NS 1929-39, dne 9.3.1930 odhalil desku TGM na hostinci U Krásenských, pořízenou velimskou Čs. obcí legionářskou.

Vojta B e n e š (1878-1951), bratr prezidenta E. Beneše, vládní rada a zemský inspektor, spisovatel, politik, senátor (1935-36), poslanec (1946-48). Ve Velimi otevíral Měšťanskou školu TGM v r. 1936, v r. 1946 byl přítomen při oslavě 10. výročí otevření školy.

Prokop D r t i n a (1900–1980), JUDr., politik, po r. 1918 spoluzakladatel Junáka, pracovník Národního výboru, spolupracovník TGM a prezidenta Beneše, od r. 1928 členem nár. soc. strany, spoluzakladatel odbojové organizace. V l. 1939–45 v emigraci, komentátor BBC pod pseudonymem Pavel Svatý. Po revoluci 1945–48 ministr spravedlnosti, po únorových událostech podává demisi, zatčen, r. 1953 odsouzen na 15 let vězení, pokus o sebevraždu. Autor knihy Československo, můj osud.

Antonín N o v o t n ý (1904–1975), prezident, navštívil Velim 6. února 1958.

František P l á n i č k a (1904-1996), brankář národního mužstva v l. 1926–38, držitel stříbrné medaile z mistrovství světa r. 1934, navštívil Velim v r. 1962 a v sokolovně uspořádal besedu, podruhé 13. července 1966, kdy bylo sehráno fotbalové utkání Velimi proti Slavii Praha s Pláničkou v čele.

Inka Z e m á n k o v á - Bednaříková (1925-2000), členka baletu slovenského Národního divadla, populární zpěvačka, průkopnice českého swingu, účinkovala ve filmu Modrá hvězda, kde zpívala známou píseň Slunečnice. V době totality pracovala v traktorové stanici ve Cvikově. Ve Velimi žila závěr svého života.

Miloslav kardinál V l k (1932), od r. 1991 pražský arcibiskup a primas český, od r. 1995 kardinál, navštívil velimskou katolickou farnost 3. června 1995 při příležitosti slavnostního biřmování.

Dagmar B l ü m l o v á (1949), doc. PhDr., přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, navštívila Velim v r. 2000. Sledovala životní cestu pěvkyně Stanislavy Ryšavé – Součkové, o níž napsala knihu Stanislava Součková – život operní pěvkyně.

Josef P o k o r n ý (1917–2003), ThDr., čestný konzistorní rada Královéhradecké diecéze, farář v Předhradí, administroval velimskou katolickou farnost v letech 1993-2003.

Zdena F r i š t e n s k á (1958), praneteř zápasníka Gustava Frištenského, ředitelka Muzea GF v Litovli, přednesla v sokolovně v r. 2009 přednášku k 130. výročí narození Gustava Frištenského a uspořádala zajímavou výstavu, která zachycovala úspěchy slavného zápasníka po celém světě.

Jiří V o j t ě c h o v s k ý (1917–2001), evangelický farář, působil ve Velimi v l. 1946-1950 (matka Anna, roz. Sixtová, pocházela z Velimi č. 58). Jiří byl jako spojka zapojen v ilegální organizaci Obec sokolská v odboji (krycí název Jindra) spolu se svým bratrem Miroslavem, který spolupracoval s kolínským Václavem Morávkem. Statek jejich rodičů v Praze–Starých Strašnicích byl vhodným místem pro schůzky odbojářů a umístění vysílačky i místem častého úkrytu parašutistů Gabčíka, Kubiše a Valčíka. Vysílačka byla zjištěna, Miroslav 15. května 1942 zatčen a 30. června v Kobylisích popraven. Jeho manželka skončila v Terezíně a v Auschwitz, kde zahynula v plynové komoře. (V září 1945 udělil prezident republiky Miroslavu Vojtěchovskému Československý válečný kříž In memoriam.) – Po těchto událostech byl Jiří ukryt v evangelickém ústavu v Krabčicích, odkud později nastoupil do Velimi jako vikář. – Synem Jiřího je profesor Miroslav Vojtěchovský, profesor Institutu umělecké fotografie v Praze.

Jan Z l a t o h l á v e k (1911–2005 v Praze), evangelický farář, působil ve Velimi v l. 1951–1975, kdy mu byl odňat tzv. státní souhlas pro vykonávání kazatelské funkce. Je otcem malířky Doroty Zlatohlávkové a kunsthistorika PhDr. Martina Zlatohlávka, Dr.s.

Josef H l a v á č (1917 Ratenice - Kolín), ThDr., evangelický farář a náměstek synodního seniora, ordinován v r. 1940, působil v Jilemnici, Brně a Olomouci, ve Velimi v letech 1977-1989.

Karel D ř í z a l (1961 Praha), Mgr., evangelický farář, ordinován r. 1991, působil v Praze, ve Velimi 1992-1997.

Ondřej W o l f (1969 Praha), Mgr., evangelický farář, ordinován v r. 1997, působil ve Velimi 1997-2003.