Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

mojeiD na našich stránkách!

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Velim a Vítězov. Více informací naleznete zde.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

FC VELIM B - SOKOL SEMICE

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

 

Mapové podklady

mapa

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).

K Velimi patří také Vítězov, a to na základě rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358.  Původní jméno osady bylo Kly. Na památku vítězné bitvy u Kolína (1757) přejmenovala Marie Terezie roku 1777 ves na Siegfeld –vítězné pole.Úřední změna nastala až v roce 1854. Na základě žádosti obyvatel byl roku 1891 název počeštěn na Vítězov.

Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.

V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.

Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.

V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1901 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.

28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.

Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.