HISTORIE OBCE

Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).

K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.

Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.

V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.

Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.

V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.

28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.

Velim má několik významných průmyslových podniků s tradicí (V. Radoň a spol., KOV - Kolář a synové), ale i nově vzniklé firmy (Geosan, K a G Tranzit), prosperuje i zemědělství (soukromí, zemědělci - Salima) a další. Byl postaven dům s pečovatelskou službou, obnoveny budovy lékárny, pošty, opraveny kostely katolický a evangelický (z r. 1854), ve Vítězově vybudována čistička odpadních vod, upravují se komunikace a chodníky, škola dostala novou přístavbu, funguje moderní školka.

Současnými význačnými sportovci jsou Jiří Čepelák motokros, Martina Vavrušková - snowboard, Eva Hoffmannová přespolní běh. Teprve 7 letý Tadeáš Baláček se stal mistrem České republiky v šachu v kategorii H8.

Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.